Gotické umění ve Velké Britanii a Canterburská katedrála
Gotické umění ve Velké Britanii a Canterburská katedrála
Po vítězství normandského vévody Viléma I. Dobyvatele v bitvě u Hastingsu roku 1066 a během jeho vlády v letech 1066-1087 se v Britanii vyvinula takzvaná normanská architektura s určitými znaky gotického slohu, které se projevovali zvláště v řešení kleneb. Vedle Normanů se o přenesení západní pevninské kultury do Britanie zasloužili cisterciáci, kteří při stavbě svých klášterů běžně užívali lomeného oblouku a žebrové klenby a připravili tak půdu pro rozvinutí anglické gotiky. Na jejím rozvoji se záhy podíleli také světští stavitelé, ovládající dokonale techniku gotického slohu. Jeden z nich, Guillaume de Sens, prováděl roku 1175 přestavbu canterburské katedrály, která byla 5. září 1174 z velké části zničena požárem. Naštěstí se zachovaly četné věrohodné, velmi pečlivě zaznamenané dohady, umožňující sledovat jednotlivé etapy výstavby. Podrobnosti jsou zaznamenány v deníku jakéhosi mnicha Gervaise. Dovídáme se tu že opat a mniši váhali mezi zachováním zdiva ušetřených požárem, ale francouzský stavitel Guillaume de Sens, povolaný k obnově katedrály (předtím stavěl katedrálu ve Francouzském městě Sens, po němž byl pojmenován), se přičinil o to, že byl zbořeny a celý chrám přestavěn. 
Když již práce značně pokročily a mělo se přistoupit k výstavbě té části katedrály, jež pak byla postavena mnohem později (včetně kaple za apsidou, kde je pohřben Thomas Becket). Spadl Guillaume z lešení a vrátil se do Francie, aniž stavbu dokončil. Vedení prací převzal anglický mistr, který se jmenoval rovněž Vilém, označovaný jako William the Englishman. V roce 1185 byl chór katedrály dokončen. K přestavbě trojlodí se pak přikročilo až koncem 14. století a celá stavba byla po několika přerušeních uzavřena roku 1503, kdy byla dostavěna střední věž. Chór jímž byla přestavba zahájena, je od ochozu oddělen lomenými arkádami, které spočívají na monolitických sloupech. Nad ochozem probíhá triumf, sahající k patám kleneb. Za zmínku stojí, že sloupy byly provedeny z purbeckého mramoru, jehož se užívalo na sochařské detaily a na náhrobky v kostelích stavěných v raném období anglické gotiky. (Předtím byl mramor uplatněn ve Valenciennes ve Francii.) Tmavě šedá barva sloupů a článků z purbeckého mramoru kontrastuje se světlejšími odstíny ostatního kamene a působí velmi dekorativně 
Canterburské katedrále jsou slohově blízké dva další monumentální chrámy: katedrála v Chichesteru, poškozená požárem v roce 1186, ale hned na to obnovená (nově zaklenutá), a katedrála v Lincolnu, kdysi normanská, jejíž nová výstavba byla zahájena roku 1192.